Květen 2011

Nedívejte se na strašidelný filmy... ;)

22. května 2011 v 11:09 | Borůvková |  Povídky.

Muž v dlouhém kabátu prošel celou ulicí, než se dostal k starému vysokému domu. Počasí nebylo nejkrásnější...

...Alespoň na obrazovce, před kterou seděly dva chlapci. Blonďáček sebou trhl a zavřel oči ve chvíli, kdy se ozval ženský křik. Alvin se na blonďáka podíval. Při pohledu na jeho zavřené oči se zasmál.
Blonďák rychle odtrhl víčka od sebe a podíval se na Alvina. "To byl reflex." Odsekl.
Ženské tělo bezvládně spadlo na tvrdou podlahu. Muž procházel chodbou tiše, přesto se před ním otevřely dveře. Další křik, další tělo.
Alvin přisedl k Maxovi blíž a dal mu ruku kolem ramen. Max pohodil svými světlounkými vlásky a otřepal se. Podíval se na obrazovku. Jeho pohled tam vydržel jen několik minut.
Vlastně se mu film vůbec nelíbil, nicméně byl s Alvinem - a to bylo nejdůležitější. Děj nevnímal, jen koukal, nebo čekal, až osoba přestane křičet, nebo až dozní výstřely, aby mohl otevřít oči.
Venku už se stmívalo, v bytě svítila jedna slabá lampa, která měnila stíny v divné, pro Maxe strašidelné, fleky.
Další výstřel, Max opět zavřel oči a přitiskl se na Alvina. "Co dělá-" Neodřekl myšlenku, znova se usmál a rukou, kterou měl položenou na Maxově rameni, mírně zavrtěl.
Blonďák zvedl hlavu a podíval se do tmavých očí, které na něj ze zhora mrkaly. Sjel pohledem trochu níž, díval se na Alvinovi sladké rty. Byl od něj jen pár centimetrů. Mírně se posunul ještě blíž, dotýkal se nosem jeho brady. Alvin nechápal. Maxův pohled a jeho zvedání se k jeho rtům si přál, ale když se to dělo... nechápal.
Maxovi rty se dotkly kamarádových.
Blonďák zavřel oči a využil chvíle, kdy Alvin pootevřel pusu.
Ani jeden nevnímal výstřely a křik z televize. Oba si užívaly tu úžasnou chvíli...

šťastná.

13. května 2011 v 21:58 | Borůvková |  Několik písmen.
Nevěřim tomu. Vážně ne.
T.
A plovka.
A... vlatně bych si mohla na facebookk dát, že jsem zadaná, ale... já to nedělám... ;)

Že by se nade mnou slitovalo štěstí, nebo tak něco? ;) Asi. No, nebudu mu bránit, jetě aby jo.
Jsem šťastná. Mám konečně nejlepší přítelkyni, chodim s tim někym, koho miluju a... škola... taky dobrý.

To je asi všechno co jsem chtěla.
...Jen říct, že jsem šťastná...

Je toho moc.

11. května 2011 v 19:33 | Borůvková |  Několik písmen.
Je toho na mě vážně moc. Škola mi vážně dává zabrat... několik hodin se učit, dřív jsem ti látku jenom přečetla a uměla jsem jí, ale teď? Nic. Nejde to. A navíc se máme naučit všechny nepravidelný slovesa z agliny, a já... umim jenom drink (jo, jenom jedno písmeno se tam změní, super) a go. A zítra test ze slov, zkoušení z ruštiny, test z matiky a příroďáku. Jo, taky mám napsat jednu A4 o sobě, dva referáty, dodělat pracák, prostě... to nezvládám.
Dny mi vůbec neutíkají. A hodiny ve škole? Stejně tak.
Doma mám víc právě než jindy. drahá maminka jenom sedí u počítače.
Povinnou četbu ještě nemám ani pučenou. Kdy že píšeme? V pátek.
Těšim se na zítra, jdu s T. (♥), J. a M. na plovku, aspoň budu myslet na něco jinýho.
Ehm, ne že bych kouřila, kuřáku ráda nemám, ale dneska jsem neodolala a dala si s L., kterej byl tak hodnej a nabídnul mi teda, no. A teď bych si dala další. Ale ne, já jsem silná, víš co. ;) Jdu se učit matiku, ježíííš, vůbec tomu nerozumim. Pitomá matika, pitomý poměry, pitomej... test.

Čau. Užij(te) si večer. Ha ha.
B.

Bruno Mars - Just The Way You Are

7. května 2011 v 10:25 | Borůvková |  Zalíbilo se mi.


Písnička, kterou určitě všichni znáte...
Nikdy bych neřekla, že jí budu poslohcat pořád (pořád, pořád, pořád,...) dokola, ale je vážně úžasná, perfektní, krásná, dokonalá a vážně děsně chytlavá... Bruno má pěknej hlas, vážně, všechny jeho písničky jsou úžasný. (Tohle měl být inteligentní článek o tom, jak ho mám ráda, hehe, ale... :D)

Musela jsem si zkusit kousek písničky přeložit, jinak bych to nebyla já... ;) Překládala jsem jí ve škole na známky, máme divnou učitelku, za týden musí každý z nás přeložit aspoň jednu písničku.

Její oči, její oči,
donutí hvězdy vypadat jako že nezáří
její vlasy, její vlasy,
tak perfektní, bez jakékoli její snahy

Je tak nádherná
Říkám jí to každý den...

Borůvková ;)

Měj dobrou náladu. Je hezký vidět úsměv na cizí tváři..

1. května 2011 v 21:30 | Borůvková |  Několik písmen.
18008001_pejr38yg_c_large

Chci být dospělá a mít kočku, která se bude jmenovat Kečup. A je jedno, jestli bude sněhově bílý, šedý, rezavý nebo černý... prostě chci kotě. :D

Sice je mi třináct a na střední jdu až za dva roky, ale... jasně, že přemejšlim o střední... Všichni chtějí, abych šla na zdrávku, ale mě by to... "nebavilo". Asi tak, byvil by mě fotograf, na kterýho bych vážně chtěla jít, nebo hotelovka... Hehe. Tyhle pocity na mě přišly po přečtení všech statusů typu "přijali mě!!!" nebo "Nepřijali mě na zdrávku, musim na tamtu :((" ... :)

Docela vtipný je, že když jsem psala minulý článek o to, že mi chybí láska, pozval mě T. (ke kterýmu jsem už strašně dlouho "něco" cítila) na rande. Super, radujme se. ...Jo, a já to musela odříct a pokaždý, když jsem si vzpomněla na to, že jsem mu to napsala jenom na fcb do zpráv, protože nebyl on-line a mobila má v prdeli (ne doslova) a nejspíš si to nepřečte a bude tam - bylo mi špatně... ale dobrý, přečetl si to ještě ten večer, óu, díky... ;) A není naštvanej a nic, takže další: óu díky. :) :D

Musim se pochlubit, že z fyziky, kterou jidny vůbec nechápu, jsem dostala jedničku, takže už nemám "ohrožený prospěch", ale dobrý až chvalitebný, což je super. I teď se prosíím radujte se mnou. :D mám dobrou náladu.

Mám dobrou náladu, protože jsem našla tu spřízněnou duši, který můžu všechno říct. Stala se jí S. Mám dobrou náladu, protože mě T. pozval. ...i když jsem to musela odříct. Mám dobrou náaldu, protože jsem se dobrovolně začala učit a vytáhla známky aspoň tam, kde je chci mít. Mám dobou náladu z toho, že mi J. koupil prstýnek a taky z toho, že jsem byla se S. v úžasný papatorii a že tam jdeme v úterý zase. Mám radost dokonce z toho, že jsem si koupila šedý legíny, který mi sedí. Mám radost, že se Vám líbí Love on the strings a že komentujete. Díky. ;) :)